Většina z nás svou dovolenou využije k válení se na pláži u moře nebo k jinému odpočinku.

Jiří Koňas z Kopřivnice je výjimkou. Ten totiž během své dovolené pěšky ušel 400 km na jedné z nejobtížnějších dálkových tras ve Velké Británii. I přes těžké podmínky, které ho čekaly, by ale neměnil.

Přesně od 1. května začal putovat po cestě zvané Cape Wrath Trail v severním Skotsku. Vydal se na trek, který prakticky není značený, vede přes velmi náročný terén a téměř mimo civilizaci. Celou trasu ušel za 16 dní. Na zádech nesl 20kilový batoh se základní výbavou. Jedl instantní jídla, která jen zalíval horkou vodou. Spal ve stanu ve volné přírodě nebo ve starých kamenných domech, pokud nějaké zrovna po cestě potkal.

S sebou měl i náš GPS tracker NCL 21, který vydržel zaznamenávat jeho polohu po celou dobu cesty.

Jaké bylo jeho putování po trase, o které se říká, že by jí každý Skot měl projít alespoň jednou za život?

 

Začnu od konce. Jaký byl pro vás návrat zpět domů, jaké to bylo být znovu v civilizaci?

Musím říct, že to byl docela velký šok. Po mé pěší cestě jsem se ještě rychle podíval do různých větších skotských měst, ale necítil jsem se tam vůbec dobře. Přišlo mi, jako bych tam nepatřil. Ten rozdíl oproti přírodě, ve které jsem strávil celých 16 dní, byl zkrátka moc velký. Ale zase musím říct, že první, co jsem udělal po návratu domů, bylo, že jsem vyhodil své trekové boty.

Jak vás vůbec napadlo vydat se na takovou náročnou cestu? Už jste někdy šel podobný trek?

Já obecně rád chodím po horách, a to byl zkrátka ten hlavní důvod. V minulosti jsem byl na horách například v Gruzii nebo v Norsku, ale to byly více či méně organizované jednodenní výšlapy. Teď jsem chtěl zkusit něco extrémnějšího, a tak jsem na internetu pátral po nějaké trase, avšak pořád krátkodobé či střednědobé. Přece jen chodím do práce a tam mám omezený počet dnů dovolené. No a pak jsem narazil právě Cape Wrath Trail ve Skotsku.

A proč jste si vybral zrovna tuto trasu?

Když jsem si o ní četl, tak jsem si automaticky vybavil film Statečné srdce a představoval jsem si sám sebe, jak chodím v té skotské krajině jako Mel Gibson v tom filmu 😊 Ale především jsem si myslel, že Skotsko bude krásně zelené a že to bude plus mínus rovinka, něco jako u nás Vysočina.

A bylo tedy Skotsko rovné a zelené, jak jste očekával?

Bohužel ne 😊 Převládala spíše barva hnědá, nic moc tam nerostlo. Vlastně většinu času jsem viděl pouze skály, mech a bahno. To všechno v deštivém a mlhavém hávu. No a rovinka to nebyla vůbec, někdy jsem vyšel kopce s převýšením až 900 m.

Jak vás tak poslouchám, tak to určitě nebyla žádná procházka růžovou zahradou. Co bylo pro vás nejtěžší? Měl jste nějakou krizovku?

Krizovka přišla poslední 3, 4 dny. To jsem za celou dobu nepotkal nikoho živého, a navíc mě velmi začaly bolet kotníky, až tak, že jsem pořádně nemohl došlapovat. Bál jsem se, že kdybych tehdy nějak špatně spadl, tak by mi tam nikdo nepomohl. Byla to taková patová situace. Zpět jsem jít nemohl, zůstat na místě by mi také nepomohlo. Tak jsem se prostě musel kousnout, a i přes bolest jít dál.

Zmínil jste, že vám během cesty pršelo. Jak jste byl na toto připraven? Někde jsem četla, že žádná nepromokavá bunda není dost nepromokavá pro Skotsko.

Pršelo téměř každý den. Například boty jsem měl nonstop celých 16 dní mokré, ty se prostě nevysušily. Ono nešlo ani o déšť samotný, ale hlavně o terén. Prakticky celou dobu jsem totiž šel v promočené půdě, v bahně, vřesu, někdy jsem se brodil ve vodě až téměř po kolena.

Určitě ale přišlo i na krásné chvilky.

Ano, to jistě. Například tehdy, když jsem po celodenním deštivém šlapání do jednoho kopce vylezl konečně nahoru a najednou jsem před sebou viděl písčitou pláž. V tu chvíli přestalo pršet. A když jsem na tu pláž došel, tak se i vyjasnilo a já tam byl úplně sám. To byla úžasná chvíle. Celkově jsem z celé cesty velmi nadšený. Podmínky sice byly těžké, ale o to možná byl celý zážitek lepší.

Jak vás vůbec napadlo vzít si s sebou GPS tracker?

Nenapadlo to mě, ale mého kolegu. Prvně jsem s sebou ale žádný tracker nechtěl. Bál jsem se, že kdybych tu cestu náhodou nezvládl, tak by to někde bylo zaznamenané a ostatní lidé by to viděli. Pak jsem si to ale rozmyslel a začal hledat na internetu, kde mi vyskočil jako první právě váš tracker. Zkusil jsem napsat a hned za 10 minut mi už od vás někdo volal a na všem jsme se domluvili.

Ale cestu jste nakonec zvládl a dokončil, což mohli díky trackeru vidět vaši blízcí ve webovém portálu či mobilní aplikaci. Kdo všechno vás sledoval?

Přístupové údaje jsem dal pouze jednomu kolegovi, ale nakonec se to docela rozneslo, takže mě ve výsledku sledovalo spoustu lidí z práce. Samozřejmě také rodiče, kteří tak mohli vidět, že jsem v pořádku. Poloha se z trackeru sice odesílala jednou za hodinu, takže nemohli vidět naprosto přesně vykreslenou trasu, kterou jsem šel, ale zase mi tak tracker vydržel po celou dobu cesty. Vybil se mi až po 5 dnech, co už jsem byl zpátky v Česku.  

(Poznámka: Protože byla Jiřího cesta dlouhá 16 dní a on nemohl tracker po celou dobu dobíjet, domluvili jsme se, že tracker bude nastaven na posílání poloh pouze jednou za hodinu, aby baterie trackeru vydržela na celou cestu. Pokud mají cestovatelé možnost tracker nabíjet, může se jejich poloha odesílat v řádu minut až sekund.)

Co vám tato cesta dala? Doporučil byste i jiným zažít si něco podobného?

Určitě. Konkrétně tato trase je hodně „free“, můžete si vybrat, kudy chcete jít. Člověk prochází zajímavou krajinou a je sám s přírodou. Někteří lidé jezdí na podobné cesty, aby si srovnali myšlenky, nalezli smysl života a podobně. To nebyl můj případ. Mě prostě baví hory, baví mě chodit a kempovat. A tak jsem to spojil dohromady. Navíc na cestách vždy potkám zajímavé lidi z celého světa.

A musím se zeptat, kam se chystáte příště?

Zatím nemám rozhodnuto, ale dívám se na Korsiku nebo na Řecko. Hledám si méně známé cesty, na kterých nebude mnoho lidí. Mým snem je taky podívat se za polární kruh a přejít například nějaké zamrzlé jezero.

 

Přejeme Jiřímu mnoho dalších podobných cest a doufáme, že se u dalších kilometrů zase spolu uvidíme. 

 

Čeká vás zajímavá cesta? Chcete dát ostatním také vědět, kde zrovna jste? Půjčte si také tracker NCL 21.